It's hard to forget
someone,
who gave you so much to
remember.





......Být oblíbená (2).....

21. října 2009 v 19:43 | k@čí |  Být oblíbená

…...Už za pár dní bude semifinále.V ten den se Milye zastaví na naší škole a shlédla celé vystoupení, a tak ukáže, že jí soutěž zajímá...... A mimochodem před několika dny se rozhodlo, že semifinále se z technických důvodů odehraje v naší škole.......


VE ŠKOLE
….. Otevřela jsem si dveře a jako každé ráno jsem šla ke svojí skříňce, která byla v dolouhé chodbě na severní straně naší školy. Na chodbě bylo neobvykle moc lidí. Všichni na mě zírali, někteří dokonce skandovali moje jméno. To mě zaskočilo nejvíc. Nikdo se se mnou nikdy nebavil a tě? Najednou jsem byla nečekaně oblíbená. Přecházel mi z toho až mráz pozádech. Ale co vždit kvuli to jsem se přeci hlásila. Dloumala jsem ve svých myšlenkách, když v tom se najednou ozval za mími zády chlapecký hlas, ten hlas jsem dobře znala, byl to nejhezčí kluk z naší třídy no možná i z celé školy. " Ahoj ty jsi Eli, že mám pravdu? Já jsem Myke." To čučim on dokonce ví i jak se jmenuju, nikdy se semnou nebavil až teď. Chvilku jsem váhala ale nakonec vyslovila svou odpověď. " Jo to jsem, a vím kdo jsi ty, to ví snad každý ne?" Byl docela překvapený že jsem mu položila tuhle otázku. Ale ve škole ho znal opravdu každý, je to kapitán školního fotbalového týmu. " No hlavně jsem za tebou přišel jestli máš někoho kdo půjde zítra na to přivítání s tebou, myslel jsem že bychom mohli jít spolu teda jestli ti to nevadí?" a do prčic to přivítání Miley přijede už zítra. " Já na to uplně zapomněla, ale prmiň ty by jsi šel se mnou? Nikdy jsi se se mnou nebavil a najednou … není to trošku divný?" " No víš já sem si tě všimnul už dávno a upřímě docela se mi i líbíš, a hlevně jak zpíváš je to uplně super, no, ale jsetli ti to přijde divný tak jdi s někým jiným, a navíc Judy by se asi moc divila že jdeme zrovna spolu. My dva. No ale kdyby sis to rozmyslela tak mi zavolej a já budu jenom doufat že se rozmyslíš dobře." podal mi kousek papírku s telefoním číslem a odešel. Bylo by asi fakt divný kdyby mě s Makem viděla Judy. Ona je ta co se k němu hodí a ne já, já jsem taková malá šedá myška. A ona školní hvězda a roztleskávačka. No ale co budu o tom alespoň uvažovat.......

DOMA
….... Mám mu zavolat, nebo mu nemám zavolat? Tuhle otázku jsem si pokládala celý den až jsem se konečně rozhodla. Zavolám mu. Bude to fajn. A navíc Myke se mi taky už delší dobu líbí je takovej no co dodat prostě užasnej. Vzala jsem si telefon a pomalu opsala telefoní číslo z již zmačkaného papírku, a zmáčkla tlačítko volat. Dlouho se nikdo neozýval a najednou sem ulyšela Mykův líbezný hlas " Prosím kdo tam je?" " Ahoj Myku to jsem já Eli chtěla jsem ti jenom říct, že bych byla moc ráda kdybys se mnou zitra šel na to přivítání myslím si ,že by to bylo fa....." najednou mě skočil do řeči uprostřed slova " To myslíš vážně já pujdu určitě rád nedokážeš si ani představit jak jsem nadšenej, půjčím si od táty auto a vyzvednu tě v sedm co na to říkáš?" řekl zcela nadšeným hlasem " No tak jo, a ty víš kde bydlím?" zeptala jsem se " Jo nemysli si že o tobě nic nevim. Vim toho docela dost, například že hezky zpíváš, máš zelený oči, pěkný melírovaný vlasy a ..." " Zadrž" zaslavila jsem ho tentokrát já " já vim jaká sem nemusíš mi to říkat. Ok tak jo věřim ti buď tu v čas, ahoj." řekla jsem nakonec a zaklapla telefon. Nevěřila jsem tomu on toho o mě ví víc než dost. Že bych se mu fakt líbila? No asi bych si měla jít lehnout abych nebyla zítra ospalá.....

PŘIVÍTÁNÍ

" Eli, Eli, notak Elizabet můžeš jít laskavě otevřít? To bude ten tvůj nápadník." ozvalo se z přízemí, mamka si zřejmě myslala, že s Mykem jdeme na rande. Raději sem sešla dolů a namířila si to rovnou k našim dveřím. Když jsem otevřela stál tam Myke, kdo taky jiný. Měl na sobě černý velice elegantní kvádro, a musím podotknou že mu velice sedělo. Na rozdíl ode mě vypadal alespoň normálně. No i když na dnešní večer jsem se obvzlášť připravovala. " No teda …" cože to je všechno co řekne? " velice ti to sluší, ty modré šaty ti fakt seděj, Můžeme už jít?" " Taky tě zdravim a nelichoť mi prosím nejsem na to zvyklá, mohla bych se začít červenat." Asi sem ho rozesmála, ale nevím, protože mi právě teď zavíral dveře jeho černého, nablískaného volva. No vlastně ne jeho, ale jeho táty.....

…..A je to tady. Z naší školy se za jeden den proměnilo místo konání velkolepé šou. " No páni, nevěděla jsem že tady bude tolik novinářů. Docela mě to děsí." řekla jsem a podívala se na Myka. Ten se jen usmál a začal mě povzbuzovat " Neboj nic to není jenom vystup a počkej až přijdu za tebou potom půjdem jenom do sálu, kde si sedneme a počkáme až za námi přijde pořadatel aby nám řekl všechno podstatné" " Fajn věřim ti ale stejně mám strach až uvidím Miley." " Klid je to stejně stará holka jako ty tak o co jde je to skoro jako tvoje spolužačka" " Takže hezky se usmívat a pozovat fotografům? Bude to stačit? Nejsem si tolik jistá." " Eli věř mi ty to zvládneš si bezvadná holka a já ti věřím". …...
….. No dobře davy novinářů jsem zvládla, ale bez Myka by to asi dopadlo hrozně.....
…. "Dovolte mi abych uvedl hlavní hvězdu naší soutěže Miley Cyrus" Ozvalo se a na jeviště vstoupila moje nejoblíbenější zpevačka, neveřila jsem svým očím za pár okamžiků budu stát na jevišti a čekat na pořadová čísla v semifinále. Miley přijde ke mně, potře se mi rukou a popřeje mi hodně štěstí. Bude mi třást rukou jen to ne. Vždycky když jsem nervozní tak se mi začnou potit dlaně, juj tuhle věc jsem jaksyi opoměla. No ale co to se nějak podá .....
….. "Jako první na naší soutěži vystoupí dívka z LA Linda Works, jako druhá …... A jako poslední neboli desátá Nám zazpívá Elizabet Newtonová. Přeji vám hodně štěstí." řekl pořadatel a předal slovo Miley " Holky jste fakt dobré zpěvačky viděla jsem všechna vaše videa když jste zpívali a myslím si že máte velký talent. Držím vám všem palce a ať vyhraje ta nejlepší." Pronsla a začala ná s obcházet a potřásat si s náma rukou. Když došla až ke mně podíval jsem se jí do očí a viděla jakousi naději, jako kdyby chtěla říct Eli jsi ta nej prosím nezkažto hodně štěstí. " Hodně štěstí" řekla a já na to jen "Děkuju" to bylo všechno na co jsem se zmohla.
….. Všichni soutežící už odspívali a teď už jenom já. Vstoupila jsem na jeviště a uslyšela hudbu. Zaspívala jsem své první tóny.......
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama