It's hard to forget
someone,
who gave you so much to
remember.





Třeba bude líp...0.8

27. října 2009 v 15:00 | Wickie :-* |  Třeba bude líp
Jo.. takže jsem se dopracovala k 8. dílu... xD Pls, komenty.. xD Jinak tehle díl je takovej.. docela krátkej.. :-)

"Ahoj Andie."usměje se na mě ráno Niki. "Čauky."brouknu rozespalým hlasem. "Kam míříš, natáčíme až odpoledne ne?"zeptám se. Hlava mi nějak třeští a kocovina to vážně není-nepila jsem. "Jasně, ale volal mi tvůj taťka že já a Joe jedeme natočit nějakou scénku kousek za město."řekne Niki. "Aha, a kdo všechno zůstává tady?"ptám se. "Nick a Kev."řekne. Kývnu. "Tak ahoj!"usměje se, rozvrkočí mi vlasy a vydá se ven. Plácnu hlavou o polštář. Nesnášim bolesti hlavy. Zvednu se že si dojdu pro něco k snědku a vezmu si sodovku protože v krku mám docela vyschlo. Postavím se na nohy a zatočí se mi hlava. "Sakra."zalamentuju. Na druhý pokus si dojdu pro sodovku a dřepnu si na sedačku. Upíjím po malých doušcích z lahve. Myslím, že můj žaludek toho dneska moc nevezme. Potom udělám víc větších doušků. "Krucinál!"řeknu a radši se hrnu k záchodu. Tohle nevypadá moc hezky…

NICK
"Nicku?"křikne Kevin. "Jo?"vystrčím hlavu z koupelny. "Jdu se projít do města, zavolám Danielle a tak."řekne Kevin. "Jo jasně."odpovím. Sednu si na gauč a zapnu televizi. Všude samý pohádky. Občas se na ně koukám s Frankiem, ale dneska mě to vážně nebaví. Zase zmáčknu červený čudlík na ovládání. Možná bych si mohl projet tu poslední scénu. Moc si jí nepamatuju a dneska jí určitě budeme hrát. Zkusím to sám, ale moc to nejde. Asi budu muset zajít za Andie. Vezmu desky a vydám se k jejich pokoji. Zaklepu. Jednou…dvakrát. Že by ještě spala? Opatrně otevřu dveře. "Andie?"řeknu. Nic. Zaslechnu nějaké zvuky z koupelny a tak zaťukám. "Andie?"řeknu. "Nicku?! Prosím tě běž pryč."řekne rozklepaným hlasem. "Děje se něco?"zeptám se.

ANDIE
Uslyším něco jako vrzání dveří, ale asi se mi to jen zdálo. Tupě dřepím vedle záchodový mísy. To by byla fotka pro paparazzi. Ozve se ťukání. "Andie?"zeptá se Nick. Ano, ten mi scházel. "Nicku?! Prosím tě běž pryč."řeknu. "Děje se něco?"
"Já nechci abys mě viděl."řeknu.
"Co se děje Andie?"zeptá se znovu. "Je mi blbě Nicku, běž prosím pryč."
"Můžu dál?"
"Ne!"pozdě, dveře se otvírají. "Nicku!"vyhrknu a v tu chvíli můj žaludek znovu udělá kotoul. "Já…nechci,.."řeknu a hlavu si opřu o studené dlaždičky. "Běž."řeknu a nakloním se nad záchod. "Andie, když byl Joe malej taky mu bylo blbě. Potom se mu zamotala hlava a kdyby tam nebyla máma narazil by na hranu pěkně ostrý poličky. To chceš?"zeptá se. Zakroutím hlavou. "Chápu, že je to nepříjemný když tě někdo sleduje, ale vážně."řekne. Už raději neodpovídám. Nick mi chytne vlasy aby mi nepadaly do obličeje. Asi krásná podívaná na úplně bílou Andie a ještě jak hází šavli do záchoda. Vezme ručník na ruce a namočí ho pořádně studenou vodou. Otře mi s ním čelo. "Lepší?"zeptá se. Kývnu. "Pojď, prospíš se hm?"řekne a začne mě zvedat ze země. Pomůže mi do postele a přikryje mě. "Nenechávej mě tu samotnou."pípnu skřehotavým hláskem. Nick si sedne na gauč. Myslím, že mi dneska ani nevadí jeho přítomnost. Naopak, jsem ráda že nejsem sama. "Děkuju."řeknu a schoulím se do klubíčka. Po chvíli usnu.

NICK
Máma nám vždycky říkala abychom si byli blízko při takovej chvílích. Sice to není nic milýho koukat na to jak někdo zvrací, ale co. Uložil jsem Andie do postele a zůstal sedět na gauči. Andie za chvilku usnula a tak jsem vzal desky a četl si scénu kterou jsem chtěl zkoušet. Stejně dnes asi nebudeme natáčet.Najednou začala Andie něco mumlat. Myslel jsem že už je vzhůru, ale mluvila ze spaní. "Nicku! Nicku zdrhej! Chytí tě!"vykřikla najednou. Asi zlý sen. Chvilku sebou škubala, ale pak se zase uvelebila a spala.

ANDIE
Zdál se mi podivný sen. Byli jsme u Jonasových na zahradě-kde jsem navíc nikdy nebyla. Jen já a Nick. Najednou se objevil kreslený medvěd co měl baleríny a prapodivné tričko a začal honit Nicka po zahradě. Otevřela jsem oči. Byla jsem v pokoji a Nick seděl na gauči. Zakašlala jsem. "Jsi vzhůru."usmál se. Proč mi najednou jeho úsměv přišel normální a ne divný jako vždycky?! "Jo. Mohl bys mi podat pití?"zeptala jsem se. Vytáhl neperlivou vodu a posadil se na postel aby jí otevřel. "Jenom malý loky, aby to tvůj žaludek snesl jo?"řekl. Kývla jsem a převzala lahev vody. Pomalu jsem pila. V ústech jsem měla jako na sahaře. "Jak je?"zeptal se když jsem odložila lahev na noční stolek. "Už líp."usmála jsem se. "To je dobře. Zejtra budeš Ok."řekne. "Děkuju."
"Za co?"
"Za to že jsi mi pomohl. Že jsi přišel."
"Původně jsem chtěl zkoušet, ale.. Nemáš za co."usměje se. "Já půjdu, tak se měj."řekne a vstane. "Ahoj."řeknu. "Ahoj."strčí si desky pod paži a odejde.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 janiky janiky | 27. října 2009 v 17:55 | Reagovat

aaa on je tak úžasný, dokonalý jéjo jak sa o nu staral. moc pekné opäť :) ale to sa dalo čakať, táto ff je super, a vždy sa teším na pokračko

2 Peťulik SBénko Peťulik SBénko | Web | 27. října 2009 v 19:08 | Reagovat

úžasnýý!!! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama