It's hard to forget
someone,
who gave you so much to
remember.





Červen 2011

Šla spát.

19. června 2011 v 13:18 | Wickie |  Já píšu...
All I have, all I need, he's the air I would kill to breathe.

Ahoj.
Neutopila jsem se (bohužel, bohudík?). Žiju, zklamaná z pár lidí; nadšená z nějakých věcí, rozevlátá na všechny strany.
* Karlovy Vary jsou úžasné město - nebo alespoň kolonáda.
Než jsem odjela, napsala jsem ten krásnej článek o válení se. Jak jsem v tu chvíli byla šťastná. Byla.
Když se mě někdo zeptá "Užila sis to?", odpovím "Ano". Protože užila, i když první dva dny pršelo. Byly věci, které nezapomenu, čemu jsem se smála ještě další den, při kterých jsem měla pocit: "Ty sem přesně sedíš, holka."
A byly věci, které snad raději zapomenu. Jako třeba...
Ne, zapomenu je.

* Jinak, Karlovy Vary... Strašně se mi tam líbilo :-) V jednu chvíli jsem si vůbec nepřipadala jako v Česku. Prostě ty budovy mi neseděly - a možná to taky bylo tím vysokým počtem bohatých Rusáků :D
Ale stihla jsem tam skočit i do Kenvela, kde měli nějaké slevy takže mám pěkné tílko za 99,- :D

Na Ohři se mi líbilo. Když jsme byli na lodích, tak jsem se snad skoro nikdy nenudila. A co mě nejvíc uchvátilo bylo to, že v jedné části, když jsme jeli údolím to vypadalo, jak kdyby jsme byli na nějaké horské řece a vůbec ne na Ohři. Nádhera, projíždět lesem, všude kolem mít tak nějak přírodu a nikde žádná silnice (jakože kolem Ohře jsou).
Nevím, co bude se psaním.
Ale bavila jsem se s Ájou a pamatujete Sázku na pravdu? ... :)) Něco podobně ujetého bych teda mohla udělat! :-)

Wickie

Vodák

12. června 2011 v 19:59 | Wickie |  Já píšu...
Čaute.

Zdá se, že tenhle blog bude asi teď hodně na moje kecy.
Takže, zítra jedu na vodák se školou, se třídou. No, nevím. Docela se těším. Jedem Ohři, měli by jsme to dát i přes Karlovy Vary - což znamená, že si koupim zásobu Kolonády :))
Celé odpoledne skoro neděla nic jiného, než že jsem balila..

.. dneska jsem si totálně zamilovala flákání a válení se. Ráno jsem se válela v posteli (mmmhmmm), pak jsem si udělala kakao a lehla jsem si na gauč, kde jsem se poflakovala, byla na noťasu - ale dělala i ukoly - asi do jedné. Až v půl druhé jsem se dokopala udělat si oběd :))
Po obědě jsem tedy byla donucena - mnou i otcem :) začít konečně balit, protože jsem měla připravené jen plavky, dvě mikiny a jedny kalhoty :D Takže jsem svůj počet zvětšila na několik triček a tílek, taky jsem přihodila pár kraťasů a starý džíny na zničení :D
Dneska jsem psala. Bohužel jenom práci do školy.
Měli jsme za úkol napsat Proslov na konec roku - uplně všichni a nakonec budeme vybírat nejlepší části a ty se tam dají. Mě se to moc nepovedlo. Měla jsem na víc.
Pokud se na vodáku stane něco opravdu zajímavého napíšu o tom. Možná - ffku.
Přednastavím vám sem něco, je to staré, ale.. zkusím to.
Kdybych se neozvala - jsem pod hladinou :D

Wickie.

Miluju válení se... I teď se válím. Na gauči. Sluníčko mi svítí do obličeje.. ♥ Chybí jen pár věcí :))

She will be loved.

9. června 2011 v 21:29 | Wickie |  Já píšu...
Ahoj.

Tak, jak žijete ?.
Hm.
Já se naprosto flákám. Vím to. Ale kdykoliv pomyslím na psaní, na nápady, na klávesnici - tak už mi to pak nejde. Nevím.
Nemám na to náladu.
Zkoušky jsem zvládla za jedna. Alespoň něco, když jsem nemohla jet do té Prahy.
Musím si začít balit. V pondělí odjíždím (pokud tedy - slyšeli jste o té stávce?) na vodák. Jedeme jenom Ohři, kde už jsem tedy byla, ale tak nevadí :-) Letos můžu jet naposledy s lidma ze školy :-)
Jak to hodlám dělat s psaním? .. Nechci to pověsit na hřebíček, vyhlásit tu totální hiatus, i když už teď je tu mrtvo, ale nemám k tomu náladu. Není to jako dřív.
Když jsem psala dřív, bylo to jiný. Teď je to jiný.
Všechno.

... Pa.

BTW... Miluju ten song.

"Trhni si" řekla a otočila se...

2. června 2011 v 11:08 | Wickie |  Já píšu...
Nadpisu si nevšímejte :)

Ahoj.
Jo, vím tenhle blog nebyl založenej pro moje řeči, které se tu v poslední době vyskytují víc a víc, ale zkrátka někde jsem ztratila ten náboj psát. (Kdo by ho našel volejte na 737 567 --- :D)

Dneska se flákám doma, byla jsem u doktorky a jelikož moje třída odjela do Prahy na výlet a já mám dnes postupovky v hudebce, tak jsem jet nemohla .. Jaká smůla. Fakt jsem chtěla jet.
Koukala jsem dneska na Pomádu, vrátily se mi všechny vzpomínky z dětství - jak já tenhle film milovala. A Dannyho! :)