It's hard to forget
someone,
who gave you so much to
remember.





Srpen 2011

My Life - 1.3 - Konec

27. srpna 2011 v 16:30 | Wickie |  My Life
Poznámka: Poslední díl :) Tak snad se líbilo :P


"Jako bychom tu ani nebyli."usmála se na mě vesele skrz okno. Potom chytla Ricka za ramena a snažila se jeho svalnaté tělo posunout níž k zemi, aby nebyl ani jeden z nich vidět.
"Sheilo!"vykřikla jsem.
"Jo?"zvedla hlavu a zazubila se.
"Pojďte dovnitř, prosím."
"Dreo, my nechceme otravovat. Mějte se, ahoj!"řekl Rick přiškrceným hlasem a snažil se Sheilu odtáhnout od okna.
"Ne, pojďte dovnitř. Vážně."opakovala jsem tvrdohlavě. "Je tu spousta jídla a pití, tak si můžeme udělat společený večer."
"To jako i se mnou?"zeptal se podezřívavě Nick, který celou tu dobu mlčel.
"Ne, ty hlupáčku, chci si udělat krásný večer jen s párem milenců."zakroutila jsem hlavou. "Jistě, že i s tebou."usmála jsem se a objala ho okolo krku. Od okna se ozvaly nadšené ohlasy, ale pak Rick odtáhl Sheilu ke dveřím a odemkli.

Nezávazné kempování - 0.2

26. srpna 2011 v 17:00 | Wickie a Ája |  Nezávazné kempování
Poznámka: No, moc to nekomentujete, tak snad se bude líbit a budete to číst .. :(


Rosie naskočila do auta a nastartovala, zatímco kluk, který předtím řídil nasedl na místo spolujezdce. "Kde je nejbližší nemocnice?"zeptala se stále naštvaně Rosie.
"Budu tě navádět. A mimochodem, jsem Fred. To pro případ, že bys mě chtěla zažalovat."
"Rosie."zasmála se kamarádka a podala mu ruku.
"A já jsem Erik. A myslím, že už bychom měli jet."
Rosie kývla a sešlápla pedál. Rozjela se tak rychle, že na ni kluci jen zmateně koukali. Když jsme dorazili do nemocnice, rychle mě vytáhla z auta a utíkala semnou dovnitř.
"Takže, jak je na tom?"vyhrkla Rosie, když si mě doktor prohlédl a sedl si ke svému stolu. Kluky donutila, aby počkali venku.

EDIT: A jak dál?

25. srpna 2011 v 21:22 | Wickie |  Já píšu...
EDIT: Jak jsem mohla zapomenout na skvělou (nejskvělejší) skoro založenou kapelu CEeNa & jIkA feat. ZA! ?... :D A jejich budoucí nádhernou image se svítivě žlutými brýlemi? :)


Ahoj! :)
Takže, jak si užíváte posledních pár dní prázdnin, co se tak hezky oteplilo? ;)

Já jsem nic moc nepodnikala, vůbec tyhle prázdniny jsou nějaké zvláštní a nic moc se nedělo, až na dvě dokonalé dovolené (ty víš!)... Navždy budu vzpomínat na to, jak držíš tágo nebo jak moc ti slušely ty obří brýle z pouti. :)

My Life - 1.2

25. srpna 2011 v 15:00 | Wickie |  My Life
Poznámka: ----


"Dreo? Dreo!"ozval se za mnou hlas člověka, kterého jsem právě teď nechtěla slyšet.
"Mischo? Ty jdi sem, na místo jako vždy, proč jste přeházené?"mluvila jsem na jednu z roztleskávaček a dělala, že Nicka neslyším. Zrovna dnes se konal průvod a už zbývalo jen deset minut, abych vše překontrolovala.
"Dreo!"vyhrkl znova a chytl mě za rameno.
"Nemám čas, Nicku."odbyla jsem ho a usmála se souhlasně na dívky, když se srovnaly tak, jak měly být.
"Potřebuju s tebou mluvit. Dreo, jen chviličku."škemral a já se posunula za další skupinkou v průvodu.
"Nemám čas ani náladu s tebou mluvit Nicku. Nechci s tebou mluvit. Takže teď prosím běž, zařaď se ke svojí skupině a čekej."řekla jsem a otočila se k němu zády. "Paule? Počkej, musím ti něco dát!"vykřikla jsem a rozeběhla jsem se za další skupinou z původu a nechala tam Nicka jen tak stát.

A jak dál?

25. srpna 2011 v 0:04 | Wickie |  Já píšu...
Ahoj! :)
Takže, jak si užíváte posledních pár dní prázdnin, co se tak hezky oteplilo? ;)

Já jsem nic moc nepodnikala, vůbec tyhle prázdniny jsou nějaké zvláštní a nic moc se nedělo, až na dvě dokonalé dovolené (ty víš!)... Navždy budu vzpomínat na to, jak držíš tágo nebo jak moc ti slušely ty obří brýle z pouti. :)

Jinak, začala jsem psát novou ffku. Nic dlouhého, nic namáhavého. Prázdniny byly taky tak štědré a hodné a přišlo mi pár nápadů, které jsem si podctivě napsala na papírek, abych je nezapoměla a mohla je kdykoliv zrealizovat :-) Během pár posledních dní jsem zjistila, že to psaní fakt miluju.
Patří to ke mě. Tak to je :)


Měla bych se taky konečně kouknout na nějaké noty a zahrát si, abych všechno nepozapomínala... Ale jsem tak líná! :D
Před začátkem školy se ještě určitě ozvu. Napíšu co a jak. A protože nástup do nové školy bude... těžký, blbý, deprimující? .. neznám dobrá slova, nevím jak to budu zvládat.

Užívejte si zbytek prázdnin! :)
Wickie

My Life - 1.1

24. srpna 2011 v 11:58 | Wickie |  My Life
Poznámka: Omlouvám se, že to tak trvalo ;)


Navlékla jsem si černé sáčko s malými bílošedými knoflíky a vydala se ke dveřím, kde už čekal Jordi. "Ahoj."usmála jsem se na něj.
"Ahoj, no páni, sluší ti to."řekl a pak jsme se oba vydali k jeho autu. Měla jsem na sobě jen fialové tílko, tmavé džíny, moje oblíbené conversky a to nádherné černé sáčko, které jsem si nedávno pořídila, takže jsem byla oblečená skoro jako každý den, a tak to asi nebylo oblečení, co mě dnes dělalo pěknou. Byla to nálada, která se dožadovala pozornosti.
Cítila jsem se opravdu dobře, chtěla jsem se bavit a zbavit se tak toho všeho stresu, co se mi teď sypal na hlavu. Nebyl to jen Nick, jehož ztráta otevřela i staré rány, které ve mně nechala ztráta rodičů. Byla to i škola, ten hloupý průvod a vůbec tak nějak všechno.
"Zapomeneme, že máme dneska nějaké povinnosti."oznámila jsem, když jsme všichni seděli v baru u stolu a dostali sklenice se svým pitím. "Takže na dnešní volný večer."pozvedla jsem tu svoji a všichni jsme si se smíchem přiťukli.

My Life - 1.0

16. srpna 2011 v 22:13 | Wickie |  My Life
Poznámka: Jeden komentář ? Vážně? .. :/ :(


Další den jsme s Jordim natáhli síť, přinesli jsme k hřišti volejbalové míče a badmintonové pálky. Povedlo se nám ukořistit i dvě křesílka a tak jsme se vyhřívali na sluníčku.
Když mi tohle ředitelka nabídla, nejprve jsem nechápala, proč bych tu vůbec měla být. Nakonec, vždyť sem všichni přijeli něco dělat. Megan a roztleskávačky trénují v hotelové tělocvičně nebo venku u rybníka, Nick a jeho hudební skupina mají k dispozici hotelovou společenskou místnost.
Nakonec mi ale Jordi vysvětlil, že sem přijela i skupina, která je tu 'rekreačně' a taky v hotelu nejsme jediní, tudíž někdy nebudou moct hudebníci trénovat, roztleskávačky nebudou moci být v tělocvičně.

My Life - 0.9

9. srpna 2011 v 23:07 | Wickie |  My Life
Poznámka: Líbí se ?...


Na místo jsme dojeli včas, dokonce ještě dřív, než školní autobus. "Ahoj, Dreo, co ty tu?"přicupitala ke mně Megan, když jsem vystoupila z auta.
"Ahoj, já jsem dostala na starosti sport. Aktivity a tak."pokrčila jsem rameny a zastrčila jsem si ruce do kapes džínů.
"Aha,"kývla Megan. Od té doby, co nejsem mezi roztleskávačkami tak jsme se my dvě dost odcizily. Ne, že bych se s ní během toho uplynulého školního roku nesešla, ale... už je to s ní jiná kapitola. "Víš, s holkama máme takovej problém. Je nás špatnej počet a já už se nevejdu ani do jedné chatky, kterou roztleskávačky mají. No a když jsi tu ty, tak mě napadlo, nechceš být semnou? Jako za starých časů?"uchichtla se.
"No dobře,"kývla jsem. "Stejně jsem neměla s kým být."
Megan se usmála a pak odešla v té své mini sukni ke zbytku roztleskávaček. Bylo legrační uvědomit si, že před rokem jsem taková taky byla. Byla jsem přesně taková, jakou mě chtěli.
"Nad čím přemýšlíš?"postavil se vedle mě Nick a chytil mě za ruce.

Přidej se na Facebooku!

9. srpna 2011 v 22:33 | Wickie |  Já píšu...
Pravděpodobně všichni máme v téhle době založený Facebook, a tak jsem neváhala a založila taky jeden pro tenhle blog. Napadlo mě, že se tam dá vložit odkaz a pokud si mě přidáte, může se vám to zobrazovat na FB a nemusíte zbytečně naklikávat adresu blogu a zjišťovat, jestli je něco nového.
Navíc, pokud budete mít nějakou otázku nebo tak něco, můžete se tam rovnou zeptat a já to uvidím hned a nebudu to muset hledat někde v komentářích :-)

Snad to využijete.. :-)


Nezávazné kempování - 0.1

9. srpna 2011 v 21:03 | Wickie a Ája |  Nezávazné kempování
Poznámka: Story, kde nebudou žádní JoBros... Snad se to bude líbit :-P

"Naty, hni se, Rosie už na tebe čeká!"křičela máma po našem domě. Sebrala jsem z postele kabelku a vyběhla z pokoje. "Tak si to užijte, holčičky, a žádné průšvihy."řečnila mamka a toužila, abych jí na rozloučenou objala.
"No jo mami, vždyť je to jenom čtrnáct dní."ušklíbla jsem se. Už jsem si představovala nádhernou dovolenou s nejlepší kamarádkou a chtěla jsem být v kempu co nejrychleji.
"Nemůžu uvěřit, že už jste tak velké! Vždyť s Rosie jsme na dovolenou vždy jezdili i my."
"Mami,"hlesla jsem. "Žádná sentimentalita. Rosie čeká. Tak se měj. Ahoj."řekla jsem a na rozloučenou jsem jí lípla pusu na tvář, na rameno jsem si hodila tašku a vyrazila k autu kamarádky.
"Ahoj. Tašku do kufru, kabelku na zadní sedadlo a vyrážíme!"oznámila mi Rosie, seděla za volantem, okýnka stažená a ve vlasech nechyběly její oblíbené sluneční brýle. Udělala jsem podle jejích pokynů a posadila se na místo spolujezdce.
Tohle léto jsem si chtěla užít. Nebylo to první (a já věřila, že ani poslední) léto, které jsem s Rosie trávila, ale tentokrát jsme na dovolenou vyrážely poprvé samy dvě.

Home

7. srpna 2011 v 10:27 | Wickie |  Já píšu...
Ahoj!
Tak jsem doma, přežila jsem, trochu poštípaná (na tebe nemám A.) :D

Počasí bylo docela dobré, dva dny sice pršelo, ale jinak bylo hezky. Jezdili jsme na výlety, byli jsme v Jindřichově Hradci, na zámku Červená Lhota a taky jsme jeli do Pelhřimova - to šílené město rekordů a kuriozit. Navštívili jsme to muzeum a zírali jsme :D
Po večerech jsme chodili hrát kulečník a šipky, jednou jsme si dali fotbálek - ale během pěti minut jsme s Ájou prohrály :D a tak jsme ho už nehráli.

Jinak, vymyslely jsme s Ájou nový námět na příběh. Tentokrát příběh kde NEbudou žádní Jonas... Takže, snad se bude líbit i tak :-)
První díl mám, přidám ho asi dnes večer nebo hned jak tomu vymyslím nějaký název :D

Užívejte si!
Wickie

My Life - 0.8

5. srpna 2011 v 16:00 | Wickie |  My Life
Poznámka: --- :)) Trošku kratší díl, ať se líbí.


"Máš všechno, zlatíčko?"ptala se babička starostlivě, když jsem si balila věci do cestovní tašky.
"Už jenom ty tenisky a je to vše."řekla jsem a popadla je ze země. Nacpala jsem je navrch a zapnula zip. "Babi, neboj! Je to jen pět dní."dodala jsem, když jsem se podívala na její utrápený výraz.
"Já vím."řekla, usmála se, pohladila mě po tváři a odešla. Já jsem překontrolovala jestli mám opravdu všechno, potom jsem tašku dala na stranu a připravila postel, jelikož měla přijít Sheila.
"Ahoj."usmála se kamarádka, když vstoupila do pokoje.
"Ahoj."odpověděla jsem a narovnala misku plnou brambůrků na malém stolečku u postele. "Dámská jízda může začít!"vyhrkla jsem nadšeně.

My Life - 0.7

3. srpna 2011 v 14:15 | Wickie |  My Life
Poznámka: Právě se buď potuluju po lese, jsem v rybníce nebo jsme vyjeli kamsi na výlet. PŘEDNASTAVENO.


Všichni se bavili, tancovali do rytmu hudby, pili výtečné drinky nebo se prostě potulovali po domě a užívali si oslav. Raději jsem se vzdálila, když se Nick nechal od Sheily ukecat na bláznivý tanec a byla jsem ráda, že si padl do oka nejen s ní, ale i Rickem, protože to vypadalo, že to nebude jen Sheilin nevinný flirt. Když všichni tancovali, vypařila jsem se k baru, abych alespoň pozdravila Jordiho.
"Ahoj."
"Ahoj, krasavice, tebe jsem dlouho neviděl."usmál se Jordi a utíral mezitím skleničku. "Jak se máš? Co děláš?"
"Pořád stejně, však to znáš. Chodím do školy, ze školy, dělám úkoly a chodím na večírky města."řekla jsem a na konci věty jsem se vesele zazubila.
Vždy jsem měla Jordiho ráda. Byl neskutečně sympaťák. Znala jsem ho od dětství, nejprve se semnou nekamarádil, ale nakonec přehodnotil názor, když jsem vyzlezla na strom, abych utrhnula jablko. Sice jsem tenkrát spadla dolů a zlomila si ruku, ale dostala jsem se k Jordimu do party.

My Life - 0.6

1. srpna 2011 v 15:00 | Wickie |  My Life
Poznámka: Kde asi teď jsem? :D PŘEDNASTAVENO.


Stála jsem za Sheilou a česala její hebké a jemné hnědé vlasy, zatímco ona se dívala u zrcadla, u kterého seděla. Potom jsem jí vlasy zarovnala žehličkou, ale ona je měla od přírody rovné, takže to nebylo moc práce. Konečky jsem jí trochu stočila dovnitř a do vlasů posadila její oblíbenou čelenku.
"Moc děkuju."usmála se na mě, když jsem skončila se svou prací a ona se zvedla na nohy. "Vždyť víš, že já tohle moc neumím."dodala a rukou si ukázala k obličeji.
"Ale! To je lež! Copak nepamatuješ, jak jsme jako malé chodily k nám a líčily se?"