It's hard to forget
someone,
who gave you so much to
remember.





My Life - 0.9

9. srpna 2011 v 23:07 | Wickie |  My Life
Poznámka: Líbí se ?...


Na místo jsme dojeli včas, dokonce ještě dřív, než školní autobus. "Ahoj, Dreo, co ty tu?"přicupitala ke mně Megan, když jsem vystoupila z auta.
"Ahoj, já jsem dostala na starosti sport. Aktivity a tak."pokrčila jsem rameny a zastrčila jsem si ruce do kapes džínů.
"Aha,"kývla Megan. Od té doby, co nejsem mezi roztleskávačkami tak jsme se my dvě dost odcizily. Ne, že bych se s ní během toho uplynulého školního roku nesešla, ale... už je to s ní jiná kapitola. "Víš, s holkama máme takovej problém. Je nás špatnej počet a já už se nevejdu ani do jedné chatky, kterou roztleskávačky mají. No a když jsi tu ty, tak mě napadlo, nechceš být semnou? Jako za starých časů?"uchichtla se.
"No dobře,"kývla jsem. "Stejně jsem neměla s kým být."
Megan se usmála a pak odešla v té své mini sukni ke zbytku roztleskávaček. Bylo legrační uvědomit si, že před rokem jsem taková taky byla. Byla jsem přesně taková, jakou mě chtěli.
"Nad čím přemýšlíš?"postavil se vedle mě Nick a chytil mě za ruce.

"Nad životem brouka."
"Co?"podíval se na mě zmateně.
"Tím jsem chtěla říct, že nad hloupostmi."vysvětlila jsem rychle a přešla ke kufru auta, odkud jsem vytáhla svou tašku. Potom jsem jí položila pod strom a posadila se na ní. "Líbí se ti tu?"zeptala jsem se Nicka, když si přisedl vedle mě.
"Je tu hezky."uznal a rozhlédl se po kempu. U lesa se rozpínal malý rybník, okolo něj byly z jedné strany postaveny chatky a přivezen písek na plážový volejbal. Celý komplex dovršoval dřevěný hotel. Když jste se na kemp podívali z kamenité příjezdové cesty, vypadal jakoby sem patřil, tak souzněl s přírodou. Naposledy jsem tu byla s rodiči, což ve mně vyvolalo kopu vzpomínek.
"Takže, jsme tu všichni?"ozval se hlas doprovodné profesorky.

****

Mít chatku s Megan bylo zvláštní, ale nevadilo mi to. Vedle nás spali kluci včetně Nicka a z druhé strany měly chatky roztleskávačky.
"Dreo?"oslovila mě Megan při vybalování. "Pomůžeš mi se žhavou nocí?"
"Meg, už nejsem mezi vámi a tohle je rituál roztleskávaček, smí se to?"zasmála jsem se.
"No i kdyby ne, holky se na tebe pořád ptají a tvoje žhavá noc byla jedna z nejlepších."řekla upřímně. Žhavá noc. Byl to rituál založený na naší škole mezi roztleskávačkami. Kapitánka musí vymyslet nějakou hru, úkol, cokoliv. V noci pak probudí ostatní, které to musí vyplnit.
"No, rozmysli si to."řekla Megan a natáhla si tílko. "Nevím jak ty, ale já jdu s holkama trénovat. Tak zatím pa."poslala mi vzdušný polibek a zmizela.
Posadila jsem se na postel a hlavu jsem složila do dlaní. "Tak jo, Gilwoodová,"nakopla jsem samu sebe. "Musíš se zabavit sama."
Strčila jsem si do kapsy pár drobných a vydala se k obchůdku hned vedle hotelu. Po cestě tam jsem si strčila ruce do zadních kapes džínů a snažila se usmívat, ačkoliv jsem si živě vzpomínala jak jsme se u rybníka opalovaly s maminkou a hráli volejbal s tátou.
Koupila jsem si limonádu a s plastovým kelímkem se posadila k rybníku mezi stromy. "Co ty tady, tak sama?"zeptal se...
"Jordi!"vyhrkla jsem, nadšeně jsem vyskočila a objala ho. "Co ty tu?"
"Ředitelka mě požádala, abych pomáhal při sportovních aktivitách."
"Ty taky?"usmála jsem se. Alespoň jeden dobrý společník. Nick bude stejně většinu dne se svou skupinou hudebníků a s Megan to taky nebude žádná sláva, když ustavičně trénuje s roztleskávačkama, a tak se našel alespoň někdo, s kým se dá dobře povídat.
"Nikdy bych nejel, kdybych neviděl na tom papíru tvoje jméno. Přece jsem tě v tom nemohl nechat."přiznal Jordi a sedl si vedle mě.
"To jsem ráda."kývla jsem uznale a rozléhla jsem se po kempu. Na druhém břehu se koupaly nějaké malé děti a vesele po sobě cákaly vodu, na rozlehlém place vedle hotelu zrovna roztleskávačky začínaly s tréninkem a u chatky, kde bydlel i Nick sedělo pár kluků a cpali se sušenkami.
Dlouho jsme tam s Jordim jen tak seděli a povídali jsme si a zvedli jsme se, až když jsme museli jít na večeři. Vydali jsme se po pěšince zpátky k chatkám a zamířili k hotelu.
"Dreo, kdes byla celou tu dobu?"odhytil si mě Nick ve frontě na jídlo.
"Co?"řekla jsem vystrašeně, ani jsem si nevšimla, že už je tady taky. "Já, potkala jsem Jordiho... byli jsme u rybníka a povídali si."řekla jsem.
"Aha,"kývl Nick a zařadil se za mě. "Po večeři bych se šel projít, co ty na to?"navrhl.
"Skvěle. Stav se pro mě, kde mám chatku víš."usmála jsem se a povzbudivě mu stiskla ruku. Vlepil mi pusu na rty a přikývl.
Na večeři jsme si sedli k jednomu velkému stolu, ale já vedle Nicka neseděla. Sedla jsem si vedle Jordiho tak, aby vedle mě bylo ještě místo, ale on se posadil do čela stolu naproti mně a jen se přihlouple usmál. Přešla jsem to bez poznámky a dala se do jídla.
"Cos dělala celý den?"zeptala se mě Megan, když jsem přišla po večeři do chatky a vesele se na mě zazubila, přičemž si kartáčovala vlasy.
"Byla jsem venku. S Jordim. Povídali jsme si a tak."pokrčila jsem nezávazně rameny, posadila jsem se na postel a sledovala, jak kartáčem pravidelnými tahy češe vlasy. "Dlouho jsme se neviděli."dodala jsem.
"Jo, vždyť já vím, nic nevysvětluj. Znám ten váš vztah s Jordim."zasmála se a otočila se na mě. Potom odkráčela ke skříni a převlékla si kalhoty.
"Kam vyrážíš?"zeptala jsem se zvědavě, když si zapínala knoflíčky u nádherných džínů.
"Jdeme s holkama na limonádu. Chceš jít taky?"zeptala se.
"Snad zítra, dnes se půjdeme s Nickem projít."usmála jsem se. Megan kývla, upravila si vlasy za ucho, nazula si žabky a s pozdravem vyrazila pryč, zatímco já seděla na posteli a čekala, až Nick přijde.
"Dreo?"nakoukl do dveří Nick. Hlava mi během toho čekání klesla na polštář a asi jsem usnula. "Jestli jsi unavená, tak nemusíme nikam jít."řekl a vlezl do chatky, přešel k mojí posteli a posadil se ke mně.
"Ne, to ne. Chci se jít projít."posadila jsem se tak, abych byla přímo naproti němu. Potom jsem se k němu sehnula, políbila ho na rty. "Tak jdeme?"
Postavila jsem se na nohy a podala Nickovi ruce. Vstal, přitáhl si mě, políbil a pak jsme se ruku v ruce vydali ven.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ája Ája | 9. srpna 2011 v 23:16 | Reagovat

Ano, líbilo se..
Pěkný díl, honem další.. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama