It's hard to forget
someone,
who gave you so much to
remember.





Přišla jsem a viděla...

1. září 2011 v 17:27 | Wickie |  Já píšu...
Ahoj.
Tak jak šel první školní den?

U mě to bylo nic moc. No, nestálo to za nic, co bych tu musela rozepisovat. Přišli jsme, viděli jsme, slyšeli jsme a o několik hodin později nás pustili domů.
Pár lidí znám, s pár jsem se seznámila... Nadšení nikde a zítra už se učíme.


Učitelka samozřejmě strašila, jak se musíme učit a jo, já vím, že musíme, ale ani trochu se mi do toho nechce.
Ani se do té školy netěším.
Když jsem šla na základku, alespoň jsem někoho znala a mohla jsem se těšit na kamarádky. Teď neznám skoro nikoho a kamarádka se kterou bych si ráda popovídala je ve vedlejší třídě.
Prostě pecka, ne?..

Nevím, jak teď budu přidávat. Něco mám napsaného, nic moc to není a díky škole... no, nevím kolik toho bude do budoucna. Snad se mi povede ukořistit pro sebe a notebook alespoň v sobotu, abych mohla něco sepsat a dát to sem.

Užívejte.
Wickie
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ája Ája | 1. září 2011 v 17:54 | Reagovat

Jsme na tom stejně ;)
Ale co, třeba se to časem nějak vyvrbí a nebude to tak hrozný :).

2 Andrea SB Andrea SB | Web | 7. září 2011 v 22:06 | Reagovat

bez nich to nebude ono, nedokážu si hokej bez nich představit. jedni z našich nejlepších hráčů, měli rodiny, fanoušky...nemůžu tomu uvěřit, a asi ještě dlouho to tak bude. R.I.P.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama