It's hard to forget
someone,
who gave you so much to
remember.





What doesn't kill you...

23. února 2012 v 20:49 | Wickie |  Já píšu...
Co tě nezabije, to tě posílí.

Hola, hola... po sto letech, ano.
Vím, že jsem to tu slušně zakopala a je to tu, jak kdyby tu chcíp pes, ale i když se snažím jak se snažím, nějak mi psát nejde. Mám nápadů tři koše, zapsaný všechny na papíře, ale že bych se dala do psaní ? To si raději řeknu, že mám moc učení.. :DD
Jinak je u mě v podstatě všechno stejné.
... Dokončila jsem úspěšně taneční, strašně mě to bavilo a věneček byl super. Taky jsem potakala pár nových kamarádů a někoho úžasného (♥). Ve škole se mi moc nepovedla známka z biologie, ale i tak jsem byla průměrem třetí nejlepší ve třídě, což jsem nečekala a byl to úspěch :-))
Minulý týden jsem měla jarní prázdniny, byla jsem na horách v Německu s tím zlatíčkem, který se mi tam málem zabilo a vůbec, užívali jsme si sněhu, který tady ve městě už zmizel.
Pokusím se psát, už jenom kvůli Áje, které jsem to slíbila a taky pro ukojení svých tužeb. Protože to sakramensky nestíhám a přitom chci, chci, chci!... Hloupá škola. :D

Pac a :-*
Wick
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ája Ája | 27. února 2012 v 19:36 | Reagovat

Tak konečně mi to jde! :D
Jsem moc ráda, že jsi po tak dlouhéééééééééééééé době napsala článek! :)
Koukej začít psát! Moc se na to těšim, víš že tvé povídky zbožňuju! A musíme vymyslet něco spolu! ;) Už se na to těšim, pac a pusu Tvá věrná fanynka. :)*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama